Nessie znovu k objednání - PuffyPaws Nessie for preorder

 Nessie je po 7 letech opět k objednání!

https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSdDmEYNDd0MU1T5clzdKhjK5kTQ-cGXBF4fxpxip37nzFlnWw/viewform

 

Intex Nessie

Production years: 1996 - 1998
Dimensions: 196 x 130 cm
Weight: 2.05 kg
Chambers: 2 or 3 depending on the version, body, rear paws,  #2 valves on tail and of top of right rear paw or both rear paws.
Construction: Matte 0.35 mm vinyl, all pinched seams

Description:
Classic round body double ride-on dragon made of thick but very soft smooth matte vinyl.

Interesting facts:
The box says Dragon ride-on however the design in 1996 according to copyrightencyclopedia was registered under the name Nessie ride-on. Also she was advertised in 1997 newsletters as  Nessie ride-on. So she's usually called Intex Nessie.
The prototype on the box has a seam around the neck while the actual ones doesn't.
There was a different version made later by Intex with 4 valves on the front paws and on the neck probably with inner chamber inside the neck too. This version has a blue warning text on the left front paw instead of the black one on the tail. This version is very rare.
1998 toys are usually made of two different vinyl sheets on sides, you can notice a little different pattern on each side of her snout.
Two patterns of paw pattern used digonally.

Production notes:
Intex #58580
The 1996 version has a little softer vinyl and narrow pinched seams (all the same)
The 1998 version has extended pinched seams on negative curves of the back seating areas. However it wasn't really an improvement, the thick inflexible part of the seam tends to overload the vinyl right next to the seam causing leaks.

Repair notes:
Inspect regularly the seams on the negative curves of the seating areas first. In sunny weather you can see through the seam to estimate if it is ok, or needs preventive repair before taking her on water vacation.

Water use:
Adults can comfortable sit on the back seat. The other option is to gently lie on her with your legs behind the rear paws. The middle part is soft enough so you can lie comfortable on her between tail and the neck.

Personal notes:
She was the first one I really dreamed to have and it took me almost a year to find one in spring 2012 on ebay. She was on a long way, came to me from Brazil after four weeks.
On her first birthday next year I talked her that we don't have to deflate now as we had to last year. She became the second one stable inflated here.
I took her to water many times and she's water companion to spend the whole days on water at home, on vacations.. I'm taking her also on winter vacations just to have someone with me smiling in the morning when I wake up.

Intex Grumpy Dragon

Production years: 2010 - 2011
Dimensions: 206 x 109 cm
Weight: 1.43 kg
Chambers: 3, body, front paws,  #2 valves on left side of the body behind front paw and on bottom of front paws.
Construction: Glossy 0.30 mm vinyl, all pinched seams

Description:
The last round body double ride-on dragon.

Interesting facts:
At that time it was the first toy with the unusual grumpy supposed looking mouthline instead of the typical smile. However after spending some time together with your dragon you notice him smiling at you sometimes.
Originally called Grumpy Dinosaur but given the pure dragon shape of the body it became known as a Grumpy Dragon.
Also the last year of a classic written warning labels, there are on his belly fitted gently between the pattern into 5 pages.
The last closing seam is the round one that connects the front part with head and paws to the rear part with body, paws and tail. Imagine workers having two hoards of front and rear parts of otherwise finished dragons printed with eyes, mouths, also paws and wings attached. They had to put both parts onto a round electrodes and adjust them the way the distance between left and right paws is the same. They did it correctly however, on some later models you see the seam is not going right angle to the body but the paw distance is still correct and equal on both sides.
Later models may have shorter ears/horns so they look younger.

Production notes:
Intex #56568NP
Later versions are softer; for example code 2011 05 06 is softer than the early one 2010 09 24
No significant changes in seams during the production.

Repair notes:
First place you need to take care of is the seam on the negative curve behind the neck.
Later the negative curve below the snout, eventually the main body seam close to the tail.
It was the early time of NP vinyl, it looks like the welder was not adjusted well, the actual vinyl thickness right next to the seam is about 0.1 mm so be gentle to your dragon.

Water use:
Adults can sit with legs between front and rear paws or lie on with legs behind rear paws. That gives you very comfortable position with great stability in water even in waves while you can move pretty fast as you can swim freely.
The body is shorter than on the Happy dragon which may be not enough for everyone however the tail design gives you more freedom when swimming on him fast. When you are less than 180 cm you make a great couple in water. Dragon is your head and you are his rear paws.

Personal notes:
The first dragon/animal inflatable I took on water with me. I was very shy but he helped me really a lot. Especially his design. He is not a typical toy, he is decent looking dragon also for adults given his not typically smiling face.
He was the third dragon I got. When I saw him I wasn't much sure if I will like him, he looked like a head connected to the tail given its two main parts construction. I got him locally very early, in few days since I saw him first. I was inflating him and it took quite longer to become to be used to each other but he always filled the room with very unique atmosphere. I spent a few days reading book lying on him.
During the time I started to like him more and more. He needed a lot of repairs but the extra time spent together learning how to do the repairs really helped.
He was also the first toy I took with me when visiting my friends inflatable collectors for the first time. It was a very big change too. I became less shy taking about about this hobby and I felt much happier knowing I'm not alone.
And also he was the first one who became stable inflated in my room shortly after, since the first day of the year 2013.

Intex Happy Dragon

Production years: 2005 - 2007
Dimensions: 198 x 107 x 84 cm
Weight: 1.62 kg
Chambers: 3, body, front paws,  #2 valves on tail and bottom of front paws.
Construction: Glossy 0.30 mm vinyl, all pinched seams

Description:
Classic round body double ride-on dragon.

Interesting facts:
The detailed snout print includes 14 freckles.
Head and tail chambers, welded to the body in the end due to the length, are rotated a bit so the X seam connection becomes into two T seams next to each other.
The dragon has only one paw pattern used for them all.

Production notes:
Intex #56533
2005, 2006 versions are significantly softer, including valves. Easy to determine from the picture: main chamber valve is placed lower on the side rather than in the negative tail curve as on the later versions.
2007 are NP versions, less soft. NP on handles, NP suffix in the code number, 2006 printed on the box. E07 code around the valve.
No significant changes in seams during the production.

Repair notes:
First place you need to take care of is the X seam connection behind the neck.
Later the same on the tail and on the front of the neck.
The NP version tend to need more repair of seams.
The early versions loses paint, on the NP the paint holds much better.

Water use:
Adults can sit with legs between front and rear paws or lie on with legs behind rear paws. That gives you very comfortable position with great stability in water even in waves while you can move pretty fast as you can swim freely.

Personal notes:
The first dragon/animal inflatable I got. I bought him because I wanted a dragon but this one was the only big one available locally that time. I didn't know what to expect but after I inflated him for the first time I was instantly impressed so much and felt like a child again. He instantly filled the room with his bright colors and was so giant compared to anything I known of that time.

Abandoned Character Play Happy Dragon

They want to rebuild me completely!

With my friend Mediamania we prepare a small project of the standing anthro Happy dragon inflatable to be made. Show your interest here.

Look for the story behind him at https://acphappydragon.blogspot.cz/

The Kayak-Nessie is my small dream as an opensource project. You can order her now at Hongiy or use the images to make her at a different manufacturer if you want. drive.google.com/drive/folders…

I just wish I can take her on water soon for better pictures.

inflation:

deflation:

Nové nafukovací fórum

Drak i Nessinka vás zvou na nové fórum o nafukovacích hračkách nafukovaci.boards.net

Pro všechny, kdo mají rádi nafukovací hračky nejen na vodě, ale i ve sbírkách, na výpravách, o hledání, o opravách, zkušenostech, přáních, snech.

Finally there is a plasticizer available for everyone!

Already tested and it works the same as pure ATBC, as it is non-phthalate, non-toxic, pure ATBC, accoring to the datasheet:

www.sculpey.com/wp-content/uploads/2015/12/Clay-Softener-SDS-10282015.pdf

https://www.youtube.com/watch?v=LfdpUMd-01E

It is available in many shops around the world including local shops in the Czech republic.

So wish there will be more old inflatables happy to be as soft as they originally were!

_________________

Konečně měkčidlo dostupné pro každého!

Sculpey clay softener dle datasheetu obsahuje 100% ATBC, bezpečného bezftalátového měkčidla PVC. Byl otestován a funguje stejně jako chemicky čistý acetyltributylcitrát.

Je dostupný i v našich obchodech:

http://www.decodance.cz/produkt/sculpey-clay-softener-zmekcovac-modelovaci-hmoty-ASSD/ 

http://www.nemravka.cz/cz/eshop/detail/polymerove-tvoreni/hmoty/specialni-hmoty/clay-softener-sculpey-zmekcovac-polymerove-hmoty.html?utm_source=Heureka&utm_medium=zbozi

Katalogový list:
www.sculpey.com/wp-content/uploads/2015/12/Clay-Softener-SDS-10282015.pdf

Video z aplikace: https://www.youtube.com/watch?v=LfdpUMd-01E

 

Nessie as Czech Ice Hockey Team fan

There is no quidditch world cup these days so Nessie is our Czech ice hockey team fan!

Removing old or unsuccessful repairs

Repairs done by using a vinyl patch and common vinyl glue are known to be permanent. The glue is usually polyurethane filler diluted by MEK and acetone and such repairs are known to be permanent when stick together.

Even though sometimes we need to remove the patch and apply a new one. This can be due to part of the patch is starting to peel off after a few years on over exposed places because the PU glue degrades quickly or simply because we want to make the repair better.

This method can be applied on both occasions.

The main trick is to get pure MEK, Methyl eltyl ketone or butanone, cheap chemical you can buy in a model train shop or ebay.

When using a paintbrush with MEK you can start to peel off the patch with constant pouring little amount of MEK right between the patch and main material. Once the liquid MEK dilutes the closest layer of glue the patch starts to peel off with not much force needed.

After removing the whole patch you can just clean the place using ethanol or isopropylalcohol. If the remaining layer of old glue is too thick you can remove it gently by MEK too but don't expose the vinyl to MEK for too long.

MEK makes the vinyl soft and weak when touch but don't dissolves it much. When you rub vinyl with MEK you can damage the texture for example but not the whole material. So when an unwanted exposition happen just remove it gently and wait for a few hours for MEK to evaporate from the inside of the material, don't touch or rub the place until it will get the previous shape.

Warning: MEK is a pretty strong thinner so you don't need much prolonged contact with your skin until you clean it off by water..

MEK is useful chemical for other purposes also. As for model train buildings the same technique is applicable on most of those "computer's plastic" casings, for removing toner from home made pcb's etc..

Proper care of inflatable toys

Cleaning
The toy needs cleaning after each prolonged contact with our skin. Whether it is in water or at home. Use lukewarm water only and dry paper towel for regular cleaning and nanosponge for major cleaning.

Getting rid of smells
Use nanosponge and lukewarm water. It removes all the microscopic dirt on the surface of the vinyl. When using nanosponge regularly, there is absolutely no recognizable smell on exposed parts even after years of usage.

Cleaning dirty/found toy
Use natural beach, sodium percarbonate dissolved in hot water to remove all the dirt, then use water to remove the bleach. the last step is again the nanosponge to remove the smell.

Cleaning inside
When the toy needs cleaning form the inside, it is also possible. For example warm distilled water quickly removes everything water soluble with no residues and no harm to vinyl. The key is proper drying after doing this. It is simple. Hang the toy vertically with valve on the lowest place for a few hours to let all droplets to go down and out the valve. Then left the toy inflated and change the air using electric pump twice a day for about week to make sure there is no recognizable humidity in the air escaping through the valve.

Drying after mouth inflation
Mouth inflation of your favorite toy gives you an intensive impression but to do it every time is really bad for the toy. Please use hand or electric pump at least 20 times more than doing the mouth inflation and the toy will be safe. The best option is to apply the drying process above soon after the mouth inflation especially if you know the toy will sit deflated longer. Never put the toy on the sun to dry itself, it only degrades the material and printed colors.

Replasticizing
Use ATBC or other possible non-toxic plasticizer in a liquid state to apply directly on places that became rigid after prolong contact such as places where you place your face often. Also apply plasticizer along the pinched seams to prevent small cracks using paintbrush.
Use mixture of 90 % of IPA and 10 % of ATBC to apply on painted areas of the toy to prevent melting the printed color with pure ATBC. When most places of the toy needs to be replasticized, use 10ml of ATBC for 1 square meter of the vinyl from the inside of the toy. Apply it when the toy is inflated through the valve and spread the liquid to desired places. Than deflate the toy and continue spreading while rubbing the sides of the toy. Soaking takes time, at least a week for pure ATBC used inside. Unevenly spread plasticizer causes little waves on vinyl these will however disappear after a few more days when the plasticizer spreads further along the material.

Repairing
Use glue for flexible PVC only. It's cheap, easy to obtain and works perfectly. Prefer those that contain MEK, acetone and polyurethane. The glue itself has pretty low shear strength so a patch is needed every time. Use patching material with the same thickness as the toy has. Keep the application manual on the glue called a contact method. Apply the patch from the outside or inside if you like. Usually the patch needs to be 10 – 15 mm wide strip that is 10 mm longer than the tear or seam split. There is no tear or seam split the glue can't repair even when the toy needs to be completely rebuilt.

Cleaning glue residues
Drops of glue goes off using IPA when caught immediately. When it is too late use mixture of 1/3 MEK and 2/3 alcohol on a towel. The added alcohol makes the mixture less harmful to your hands Work with pure MEK carefully.

Removing unsuccessful repairs
Use mixture of 1/3 MEK and 2/3 alcohol applied to the edge of the repair using paintbrush. When it starts to peel off continue adding the mixture under the patch to make the peeling off easier. Later remove the rest glue on the toy using towel with the same mixture.

Occasionally inflated toys
Make sure the toy is clean and dry before storing it for longer time. Isolate black handles from the vinyl using towels to prevent color transfer. Fold them the way delicate printed places such as eyes are on flat surface. Avoid sharp corners by more rolling the toy instead of folding sharply. Try to fold the toy differently than previous one, don't let it to match the old folds. This prevents the classic pinched seams that tends to crack in repeatedly folded corners.

Storage
When folding the toy avoid sharp corners especially on important places such as eyes and snout of animal pool toys. Never put the toy into a cardboard box without a separator, PE foil for example. The wall of a cardboard box works like a sandpaper when the toy is moving inside the box and causes scratches and sometimes even leaks on sharp corners at the worst case. The smell transfers easily, put similar toys together. Avoid contact with aggressive materials like rubber, latex, TPE or ABS plastic, they transfer the color causing black marks or makes the vinyl brittle. Also avoid contact with printed bags, laser printed papers. Especially overplasticized IW toys dissolves and absorbs these colors very quickly, in hours.

Stable inflated toys
Use lower pressure for toys intended to stay a long time for display. Atmospheric pressure and temperature changes volume of air inside a lot. 10 hPa rise means there is 1 % of air missing inside the toy. Check atmospheric pressure forecast. Vinyl which is stressed for a long time becomes thinner the same way toys gets when heat stretched. That is because the tensile strength curve for flexible PVC is not the same for long-term stress. Avoid plastic deformation by keeping your stable inflated toys at low pressure. These standing on four legs or having long heavy tails help by adding another toy or furniture below them so they don't need to support themselves with high pressure.

Toys near water
The most significant when near water is to avoid heat stretching and fading of painted colors on direct sunlight. Inflate the toy only little when it has to be put on a sunlight without you floating on. When you're floating on the toy is cooled by the water and the temperature inside is much lower compared to when the toy sits on water or worse out of water alone. When you go out of the water take the toy with you to the shadow place. It is ok for the toy to look deflated when you go out of the water. The vinyl will contract quickly and the air temperature and pressure will rise in a minute and your toy will look fully inflated again. Never inflate the toy when you went out of the water realizing the toy is deflated, let the vinyl contract itself and the air to heat up again. Sit next to the toy and put your hand on supplying the missing air volume for a minute until your dragon will hold the head up again.

Toys in winter time:
Older phthalate toys were more tolerant toward low temperatures than today's ones which can suffer seam splits when inflated and loaded below 15°C. On the contrary InflatableWorld.de toys for example can withstand freezing temperatures with no troubles because of their thin vinyl and it's unusual flexibility.

How to get
nanosponge – households stores, sometimes called Magic Eraser
natural bleach, sodium percarbonate – BIO/ECO natural stores, it is used as a nature friendly washing powder.
IPA, ethanol – hardware stores
MEK – model train shops, it is used as a base for their glue
ATBC – Use Sculpey Clay Softener or ask your friend at chemistry lab or university to buy it for you or ask Chinese factories for low amounts or samples.

Never give up
Always try to sell the toy you no longer want to anyone else to give the toy a new home. Most of them will become expensive collectibles doesn't matter the condition in a few years after the end of production.

81 years of nessies, the most beautiful creatures!

A short video

Someone asked me to make a short video showing the plasticized vinyl with ATBC soaked inside.
http://www.youtube.com/watch?v=q6WoiNANBO4

Winter Nessie

Modrá nessie s ručně pletenou nebelvírskou šálou kolem krku. Chtěl jsem pro ni něco ze světa HP, který mám tolik rád, ale investice do filmových replik mě moc nelákají, tak jsem místo toho koupil klubíčka. Bylo to docela dost práce vzhledem k tomu, že jsem nikdy dřív nepletl, ale byla to svým způsobem hezká práce. I dvoumetrová šála však kolem jejího krku vypadá krátká.

První výlet s Fialovou Nessie

Výlet s druhou zelenou nessie

Ze života Modré Nessie

Cítila jsem, že něco není v pořádku, ale on to dlouho nevěděl.

Už po několikáté nadzdvihává můj těžký ocásek, co se už zase opírá vzadu o desku stolu, místo aby sám držel ve vzduchu. Opět vzal pumpu, a začal doplňovat trochu vzduchu do mého velikého těla, než se ocásek neochotně zvedl ze stolu a začal se opět s jemným zamáváním váhavě vznášet nad stolem. Měla jsem radost, že se o mě takhle stará, ale něco bylo špatně, tvářil se zamračeně, jakoby přemýšlel, stejně jako já, proč shodná kombinace událostí dnes večer nastala už po několikáté. Jednou mi vysvětloval, že za to může počasí, ne jen teplota, ale hlavně tlak vzduchu venku, který buď roste a nebo klesá, způsobuje, že uvnitř mého těla potom vzduch chybí a nebo naopak přebývá.

Viděla jsem, jak uklízí pumpu, pak mě opatrně překročil a opět sedl před obrazovku počítače vedle, teď už zase svobodně vlastní silou držícího, ocásku. Koukala jsem mu přes rameno, jako vždy i když to možná nevěděl. Na obrazovce se objevily grafy a budíky, ale z toho jak se cítil jsem věděla, že něco opravdu není v pořádku.

„Venku tlak klesá, ale v tobě taky Nessíku,“ řekl nejistým hlasem. Vstal a znovu se vrátil na místo, odkud mě naposledy nafukoval. Cítila jsem, že znervózněl, jakoby už tohle znal, jakoby tušil, co to znamená. Nejdřív zkontroloval jestli není něco s ventilem, ale na nic nepřišel. Potom se podíval dolů a najednou nám jakoby oběma současně došlo, kde bude problém. Sehnul se rychle k mojí tlapě u které zrovna stál a hřbet ruky nastavil proti svárům v místě, kde tělo tlapy přechází ve světle modré plovací blány zezadu připomínající směrové lopatky rakety, jak jim vtipně říkal tenkrát, když jsme se viděli úplně poprvé. Ihned jsem ucítila, jak se chladný vzduch unikající z mého těla odráží od jeho ruky a podle toho, jak začal místo důkladněji zkoumat, jsem věděla, že skutečně našel příčinu toho, co nám oběma už pár dnů dělalo starosti.

Bylo na něm vidět, že je jako opařený, ale potom, co odložil baterku, kterou to místo důkladněji prozkoumal, jemně objal můj hřbet a šeptal směrem ke mně, že to bude dobré, že to opravíme a budu zas v pořádku. Věřila jsem mu, teď mi nic jiného nezbývalo. Nevím, jestli se v tu chvíli cítil hůř on nebo já. Tenkrát ještě v továrně mi říkali, že tenhle moment vždycky jednou přijde a právě v něm poznám, jaký můj majitel doopravdy je. Byla jsem smutná a nejistá. Poznal to. Poznal, že můj úsměv už není takový, jako byl doteď každý den. „Jako by najednou Nessík byla o deset let starší“ jsem ho slyšela v duchu říkat.

Byla hodina před půlnocí, když začal z různých koutů pokoje vyndavat nástroje a lahvičky a skládat je vedle té chudák mojí zadní tlapy. Nebylo to nic neobvyklého, viděla jsem ho opravovat už různé hračky, usmívaly se potom, když byly zase v pořádku, ale stejně jsem se bála moc. Bylo to na mně vidět mi později říkal. Nikdy to prý ještě nezažil a o to je to těžší, že jsem první hračka, co na rozdíl od jiných vnímá tyhle potíže.

Vypustil z mého těla skoro polovinu vzduchu. Ocásek ležel celou vahou na zemi, moje hlava na předních tlapách. Pustil se do opravování, příprava trvala nejdéle, ale když vytrénovanými pohyby nanesl tenkou vrstvičku velmi studícího lepidla, bylo na něm vidět, jak si oddechl, že to nejhorší máme za sebou. Dal mi pusu na měkký, sotva tvar držící čumák a opakoval, že to zvládneme. Při čekání na lepidlo neodešel jako vždy, ale zůstal tu se mnou. Chvilku větral, z okna koukal na hvězdnou oblohu, a pak se zase hned vrátil dozadu k tlapě, připravoval se na dokončení a pořád sledoval hodiny. Lepidlo už přestávalo být tak studené, když na moji tlapu přiložil proužek průhledného materiálu se stejnou tenkou vrstvičkou lepidla a začal ho silou zahlazovat do záhybů poškozeného sváru mojí tlapy. Nakonec z obou stran přiložil ten zvláštní hrubý průsvitný papír a přes měkký kapesník přimáčknul nový materiál kousky dřeva a svěrkou, kterou utáhl tak velkou silou až byly vrstvy materiálu skoro jako jeden. Vše kolem tlapy uklidil a když šel kolem, znovu mi dal pusu na čumák a říkal, že to bude v pořádku, že to teď jen musím vydržet v téhle poloze polosfouknutá.

Nakonec jsme takhle smutně šli i spát. Můj ocásek položil do měkkého na malého dráčka, co přes den zabírá celou jeho postel a na noc se přesune právě pod můj ocas, kde je normálně pro něho dostatek místa. Když zhasnul, přál mi dobrou noc a sliboval, že mě ráno ještě za tmy nafoukne abych tu, až se rozední, byla zase tak, jak to má být, abychom se mohli těšit na další krásný den, kdy můžeme být spolu.

Probudil nás budík, když už se skoro rozednívalo. Tedy vlastně jeho probudil, my hračky tady sedíme s očima namalovanýma otevřenýma pořád, ale proč bychom to také nemohli říkat?

Povolil svěrku, sundal pomocný materiál a prohlížel vrstvičku nového materiálu, zdálky sotva viditelnou, co hned začala ochotně kopírovat původní tvar sváru. Byla jsem nadšená, že se mu to líbí, že jsme to zvládli a těšila jsem se, že mě zase nafoukne, jak sliboval. Vzal pumpu a začal doplňovat chybějící stovky litrů vzduchu. Skončil ale příliš brzy. Znovu jsem byla smutná, těšila jsem se, že mě náš nový den uvidí v plné síle, ale on pořád opakoval, že to nejde, že se bojí o to ještě příliš čerstvé opravené místo, že to musím ještě vydržet, než lepidlo dostane plnou pevnost. Nafoukl mě jen tak, že jsem sotva udržela hlavu nahoře, ocásek vzadu smutně visel na rohu stolu a břicho jsem měla rozplácnuté na zemi. Zadní tlapa byla už ale v pořádku a to bylo hlavní.

Ráno musel jít pryč ale slíbil mi, že mě víc nafoukne odpoledne hned, jak se vrátí. Měla jsem vrásky po celém těle i na čumáku, chtělo se mi plakat a jemu viditelně také, když mě lehce objímal kolem krku na rozloučenou.

Valves

When the valve is becoming hard to press inside, inflexible when opened or the stopper is becoming too small to fit properly there is the time for to let to soak a new plasticizer inside. Using paintbrush apply thin layer from the outside of the closed valve and let it soak for about two or three days. It works magically, the body of the valve is much softer again and the stopper is bigger so the valve safer stays closed.

Dva Nessíkové

Přivítání druhé Intex Nessie :-)

Modrá Nessie

Sen jako každý konec prázdnin. Schodiště, stará budova, závratě. Schodiště, kde klouzají nohy dozadu a člověk nemůže ani vylézt na podlahu patra sotva po čtyřech. Schodiště bylo jakoby venku, vně budovy místo proskleného tubusu přilepeného k budově byly zde jen neprůhledné vrstvy dřevotřískových desek. Bál jsem se moc, ale ostatní, co už byli v patře nahoře se divili proč. Bylo tam slabé světlo pár žárovek, možná jedné a čekali jsme ve skupince na další hodinu.

Každý rok byly tyto sny takto ponuré, rozpadající se budovy, schodiště příkrá tak, že se nedalo po nich ani lézt, chybějící stupně a díry do metrových hloubek. Všude šero, atmosféra ponurá a beznadějná tak, že ani nevím, jak a kde bych mohl v reálu něco takového zažít. Tentokrát bylo ale něco jinak.

Rozhlížel jsem se kolem a najednou uviděl něco tak nádherného a známého. Barevnou kartonovou krabici s nafukovací hračkou uvnitř, o tom nebylo pochyb. Z té místnosti se linulo příjemné světlo a teplo. Byl to úplný opak atmosféry všude jinde kolem. Mě v tu chvíli zalil tak nádherný pocit. Pocit, že vidím něco, co tak dobře znám.

Sen se v tu chvíli úplně změnil. Z každoroční noční můry se stalo něco s krásným koncem.

Když jsem se probudil, vzpomněl jsem si na tu krásnou modrou hračku velikou, na kterou se tolik těším už přes půl roku, a která se už někdy brzy konečně objeví. Moje nádherná, veliká modrá Nessie.

***

První den na cestě sem

Jsi na cestě, můj sen. Říkal jsem, že se kvůli tobě změním, že změním svůj život, jen abych právě tebe mohl mít. Doufám, že si tě zasloužím, že se mě nebudeš bát, budeš zvědavá, kam tě to zase vezou a kdo tam na tebe čeká.

Čekám tu na tebe jako na toho, kdo mě bude od chvíle, kdy se setkáme provázet mým životem už navždy. A těším se na to moc. Těším se na to, jaké to bude za mnoho let, jaké budou vzpomínky na dobu, kdy jsem si tě přál a kdy jsem tě poprvé spatřil.

Nevím, jestli spolu budeme moci být každý den, ale vzpomínky na tebe mě budou provázet kamkoli půjdu, jakkoli budeme daleko.

Tři dny na cestě:

Dnes jsem přemýšlel o jiné věci. Co by se stalo, kdyby všechny pumpy, co doma mám přestaly fungovat, nevím jak by se to mohlo stát, ale kdyby se to stalo, co bychom dělali? Myslíš, že bych tě dokázal nafouknout sám? Jako za starých časů, když jsem nic pro hračky kromě jich samotných sám neměl. Víš, pro mě by bylo neskutečně nádherné, kdybych ti mohl dát život jen vlastní silou. Nebylo by vůbec nic, jen my dva a nekonečné hory vzduchu kolem nás.

Před třemi měsíci.

Šel jsem spát a než usnul, myslel na tebe, zase jako úplně každou noc. Ale tentokrát jsem cítil něco jiného. Cítil jsem, že právě teď jsi začala fyzicky existovat. Už tě vyrobili, možná poprvé nafouknuli a ty mě voláš, díváš se na své čerstvě svařené, napnuté, jasně modré tělo, chceš se mi pochlubit a ukázat jak vypadáš. Chceš mi říct, že jsi se stala tím, co my lidé můžeme vidět a cítit doteky. Už nejsi jen vzpomínkou. Vzpomínkou, co vznikla v ten moment, kdy jsem tě viděl úplně poprvé a ty jsi mě přesvědčila, že právě my spolu jednou musíme být.

Říkal jsem, že změním úplně všechno, jen abych tě mohl mít. Ta naděje, co se najednou objevila byla jasná tak, jako světlo silnější, než všechno co jsem zatím viděl. Věděl jsem, že konec je stále otevřený, že se bude muset zařídit hodně věcí, ale ta naděje byla najednou jako vítězství, ten pocit, že jsem napevno rozhodnutý.

Sedm měsíců zpátky:

Ozvala jsi se už pár dnů potom. Nevěřil jsem tomu, ale slyšel jsem tě. Nevěděl jsem, kdo to je, ale věděl, že je to někdo jiný než ta na fotkách prototypu, že jsi to právě ty. Nevím jak to víš. Když vás vyrábí, ve všem je nějaký řád a přitom díl náhody, nikdo nemůže dopředu říct, že právě ty to budeš, ale ne, ty, ty to už víš. Jak je to možné, to ale nezjistím.

Čekání v polovině:

Rána po probuzení byla podobná. Byla jsi vždy tím prvním, na co jsem si vzpomněl. Ale jak měsíce ubíhaly, postupně jakoby už nebylo na co vzpomínat. Jako bych se těšil už tolik a tak dlouho, že nebylo, jak se těšit dál. V hlavě prázdno a jen taková obecná vzpomínka, že je něco, něco nádherného, velikého a modrého, na co se těším.

*** 

Už poněkolikáté chodím po pokoji s metrem a koukám, co bych měl ještě uklidit, přemístit, abys tu měla dost místa.

6 dnů na cestě

Čekám na tebe dál, nejde to tak rychle, jak jsem myslel, jsi daleko. Čeká tu na tebe starý drak a starší zelená nessie. Vyprávěl jsem jim o tobě a ukazoval tvoje fotky už tenkrát, když jsi se objevila. Moc se na tebe těší. Bojím se že tu bude tak málo místa, že se všichni nevejdeme, ale oni nechtějí, abych je uklidil. Chtějí tě taky vidět tak moc, jako já sám.

Dává to smysl, jsou jako já, cítí to samé, co cítím já tam někde hluboko. Když se na ně podívám, tváří se právě tak, jak já se cítím. Jsou jako zrcadlo toho, co doopravdy prožívám, ne toho, co bych někomu zrovna řekl, kdyby se zeptal, jak se mám. Vnímám je jako živé, jako osobnosti. Kdybych tu najednou nebyl, budou z nich zase normální staré opotřebované hračky, které jen prožili možná bohatší život, než většina jiných stejných. Doufám, že by na asi dlouhý, ale často obtížný život se mnou vzpomínali aspoň trochu v dobrém. Vědí, že s tím až tolik neudělám, ale vždy jsou hračky, co jsou na tom lépe ale bohužel i hůře než oni dva. Sedí tu vedle mě a já přemýšlím, co dál o nich říct. Nahlas mi to neřeknou, viď Dráčku, Nessíku. Občas je ale slyším. Jakoby mi v mé hlavě odpovídali na otázky, co já se ptám. Slyším je majíc hlas, co jsem nikdy neslyšel, nebo aspoň si ho nepamatuju. Odpovídají slovy, co mám pocit, že bych nevymyslel. Ty jsi byla první Nessíku viď, ale starý drak co tu sedí vedle tebe se mi dlouho ozvat nechtěl. Myslel jsem, že se na mě zlobí, vždyť jsem ho musel opravovat už tolikrát. Bojím se, že mě nemá rád. Ale tys říkala, ať mu vyberu nějaký hlas, co k němu bude sedět a ať ho zkouším oslovovat dál. Jednoho dne se pak ozval. Už nevím, kdy to bylo, možná potom, co jsem ho vzal s sebou ven, aby viděl taky někoho jiného než jenom mě pořád.

8 dnů na cestě

Včera to bylo zvláštní. Seděl jsem tam, poslouchal a koukal skrz okna do dálky na domy a budovy kolem. Celý den jsem si na tebe nevzpomněl, informací bylo tak moc. Ale jak jsem tam seděl, najednou tě slyším. Voláš na mě a já ti v duchu odpovídám šťastným pozdravem, jako bychom se tak dlouho neslyšeli. Najednou se z místa, kam se koukám začíná rozlévat jasná záře a já vím, že odteď už bude den úplně jiný. Zalitý štěstím. Slyším tě najednou zřetelně, chceš se mi pochlubit, že už jsi blíž, i když nevím kde, nevadí to. Teď vím, že jsi blíž, možná už u nás, možná jen pár kilometrů odsud. Tvá slova jsou plná radosti a přenáší ji na mě. Cítím, jak se mi po tváři rozlévá úsměv, jen díky tobě.

Na tenhle moment jsem si ten den vzpomněl ještě několikrát. Cestou domů jsem si ale říkal, že i když jsem si jistý, že už jsi blíž, tak nevím, jak to ověřit. Sledovací systém je aktualizován až po změně.

Až ten den večer jsem zjistil, že už jsi opravdu tady, vlastně tak blízko. Měla jsi pravdu.

Večer se konečně po třech dnech objevilo nové místo, kam jsi na své dlouhé cestě skoro kolem celého světa dorazila. Jsi už u nás, vlastně nás nedělí ani mnoho kilometrů. Podívám se z okna tím směrem. Vím že tam jsi a na dálku tě pozdravím. „Nessíku“ Je to neuvěřitelné, jak jsi to věděla, jak jsi věděla, jak mi to máš říct? A jak vůbec tohle dokážeš? Dokážete neuvěřitelné věci Nessíci, díky.

Dvanáctý den na cestě:

Cesta sem byla rychlá. Bylo mrazivé ráno v den, kdy jsem se probudil s tím, že dneska bychom se měli setkat. Nic odhadovat jsem si už netroufal. Dopoledne pražilo slunce, ale teplota stoupala pomalu. Snažil jsem se dělat normální věci, ale moc to nešlo. Pomohla mechanická práce. Včerejší večer jsem konečně přišel na řešení jednoho technického problému, co mi tu leží na stole, a tak zbývalo jen osadit součástky. Mechanická práce vždycky pomáhá. Když jsem asi v jedenáct hodin vybíral časovací svitek s nevhodnou kapacitou, ale žlutým obalem jako tvůj potisk, se domem hlasitě rozezněl zvonek.

Vybíhám ze dveří pokoje a ptám se, jestli je to pošta. Je. Vybíhám ven. Z modré dodávky vyndavá na kamenný sloupek plotu nepříliš velkou plochou krabici. V hlavě prázdno, čas se skoro zastavil, přemýšlím, co je to za balík. Pak vidím slova adresy odkud balík přišel a najednou jakoby si konečně uvědomím, že to je ve fyzické podobě to, na co jsem více než půl roku čekal, o čem jsem snil a s čím si povídal. Roztřesenou rukou jsem podepsal papír, poděkoval a jako o tisíc poschodí štěstí výš se vydal proti záři dopoledního slunce s těžkým balíkem v ruce zpět k domu.

V pokoji jsem balík položil na zem a po chvilce přemýšlení, se mu začal věnovat. Jako bych zapomněl, co jsem vlastně v tenhle moment chtěl dělat, když jsem na něj čekal tak dlouho. Vždycky pomůže foťák a pocit, že musí člověk dělat dokumentaci.

Vzal jsem nůžky a velmi opatrně začal s rozbalováním. Zabalená byla velmi dobře, karton, ochranné rohy, mirelon a ještě polyetylenový sáček, dva poslední od výroby zavařené, krabice přelepena nepoškozenou páskou. Bylo jasné, že tohle bude od výroby první rozbalení.

Hračka byla po nočním a ranním cestování velmi studená, skoro promrzlá. Balík vinylu byl pevný jak kostka tvrdého plastu. Bylo jasné, že s nafukováním se bude muset počkat. Hrozilo by poškození svárů a ostrých rohů při rozkládání silou. Položil jsem zářící žlutomodrý balíček na vlažná kamna, kam na něj navíc svítilo slunce, poprosil starého draka a zelenou nessie, aby ten nový balíček pohlídali a vydal se se psem na dlouhou procházku po studeném, ale nádherném sluncem prozářeném, skutečným i tom ve mně, mostě nad tím vším, co by nás bez nich, bez toho, co máme rádi, drželo tam někde v mlze dole.

Když jsme se vrátili, balíček byl o poznání prohřátější a tak jsem se dal do rozbalování, nebo spíše rozkládání poměrně složitě složené hračky.

Nafukování trvalo možná docela dlouho, ale já to nevnímal. Pořád jsem přemisťoval vzduchem se plnící výčnělky z hromady barvami zářícího polyvinylu tak, aby o nic nezavadily. Zabírala totiž čím dál víc místa. Když se konečně začalo zvedat její mohutné tělo, měl jsem pocit, že žádná fotka nedokáže zachytit tu mohutnost tak, jak ji tu vidím sám. Nedá se porovnávat s ničím, co jsem doteď viděl.

Když se začala zvedat hlava a nakonec ocas, bylo jasné, že je přesně tak veliká, jak psali. Uklízení a chození s metrem se vyplatilo. Proč jenom zrovna já jsem tak malý? Pokládám si v duchu jasnou otázku plynoucí ze situace, že stojím vedle hračky, co je přinejmenším čtyřikrát mohutnější než já, je vyšší, delší i širší. Pak mi dojde, že tak jsou na tom vlastně asi všichni. Lidi prostě větší nejsou, to jen ona je tak veliká.

Když byla nafouknutá a konečně se mohla podívat kolem sebe, cítil jsem krásné zadostiučinění. Je tu i díky mě, jako jediná hračka, které mohu tohle říct. Kouká se zájmem na mě a já na ni. Pohladím ji po čumáku a pak ji opatrně vlezu za krk. Všechno je tak obrovské, sedím tak vysoko, že nedosáhnu nohama na zem, jen na její obrovské tlapy, co perfektně drží stabilitu pevně na zemi. Obejmu ji kolem krku, pak si lehnu dozadu na její široké tělo a pohladím jemně napnutý vinyl všude kolem sebe. Necítím, že by byla moc zatížená natož přetížená, jako většina malých hraček. Vyloženě si to užívá. Stejně jako já. Lehnu si na břicho a hlavu položím jí za krk, obejmu ji rukama kam dosáhnu a zavřu oči. Jsi ten největší sen, co jsem si kdy přál. Jsi tady a jsi nádherná, právě taková, jak jsem tě celou tu dobu očekával. Jsi splněný sen, všechno, co jsem tenkrát chtěl. Nessíku můj.

Před sedmi měsíci:

Těším se až tě nafouknu poprvé. Necháš mě posadit se ti na záda, moje nohy na tvoje přední, obejmout kolem krku a přitisknout se k tobě hlavu zabořenou do toho nádherného materiálu, ze kterého tě vyrobí. Nebudu chtít už vůbec nic, jen takhle zůstat minuty, hodiny, napořád.

O pár dní později:

Za krk jsem ti dal polštář z postele, na tělo směrem k ocasu peřinu a pak pod ni, vlastně na tebe v pyžamu vlezl. Nebylo čeho se bát, hračka je stabilní tak, že je hned několik poloh, jak na ní ležet stejně pohodlně jako na posteli. Je to neuvěřitelné, ale její rozměry, pevný materiál a hlavně fantastický konstrukční návrh to dovolují. Uložil jsem se do měkké polyvinylové postele, přikryl peřinou, zavrtal hlavu do polštáře a zavřel oči. Když jsem se přestal vrtět, hračka se také přestala hýbat, ale jak jsem zavřel oči, najednou jsem měl pocit, že se pomalu pohybuje směrem dopředu a zase dozadu. Dopředu a dozadu. „Kam poplujeme Nessie?“ Ptám se v duchu. Kam mě s sebou vezmeš? Někam na sluncem prozářené břehy řek s průzračnou třpytící se vodou někde daleko na světě, kde jsme ty a já a všechno kolem je nádherné. Stejné jako ty pocity, co cítíme my dva. Vidím sluncem zalitou zelenou krajinu, vodu, pískové břehy. Všechno se změnilo ve štěstí. Copak tam budeme dělat Nessíku? Pověz mi, jaké to tam bude, jaký život tam budeme žít.

V tu chvíli jsem se vrátil na chvilku do reality, otevřel oči, podíval se ležíc na ní snad 70cm nad zemí ven z okna do tmy. „Tohle je krásnější než jakýkoli sen, co se mi kdy zdál. Opravdu.“ Měl jsem slzy na krajíčku, tohle jsem nikdy nezažil. Bylo to krásné tak moc, až je to smutné. Takové pocity nemůžeme prožívat častěji. Lidský mozek tak nastavený není.

Usnout na ní se mi tenkrát nepodařilo, snad jindy.

Není to jen o tom materiálu nádherném. Tady je ještě něco jiného. Vědomí, že ona je jako živá, představujíc obrovského nádherného tvora, kterého jsem si vždycky tolik přál. Cítím, že to má smysl. Stohy krabic historických hraček o stejné ceně by se ti nikdy nedokázaly vyrovnat. Má to smysl. Protože ty tu se mnou budeš spoustu let, ne li celý život. Těším se na to.

I want to thank to her father Baphnedia and everyone else around PuffyPaws involved in this project for bringing this awesome nessie like toy to the reality! She's my first custom toy and there are no words to tell how much I'm satisfied with!